Leden 2008

Cranberries Zombie

23. ledna 2008 v 19:47 | Bára |  translations and lyrics
Zombie text

Another head hangs lowly,
Child is slowly taken.
And the violence caused such silence,
Who are we mistaken?

But you see, it's not me, it's not my family.
In your head, in your head they are fighting,
With their tanks and their bombs,
And their bombs and their guns.
In your head, in your head, they are crying...

In your head, in your head,
Zombie, zombie, zombie,
Hey, hey, hey. What's in your head,
In your head,
Zombie, zombie, zombie?
Hey, hey, hey, hey, oh, dou, dou, dou, dou, dou...

Another mother's breakin',
Heart is taking over.
When the vi'lence causes silence,
We must be mistaken.

It's the same old theme since nineteen-sixteen.
In your head, in your head they're still fighting,
With their tanks and their bombs,
And their bombs and their guns.
In your head, in your head, they are dying...

In your head, in your head,
Zombie, zombie, zombie,
Hey, hey, hey. What's in your head,
In your head,
Zombie, zombie, zombie?
Hey, hey, hey, hey, oh, oh, oh,
Oh, oh, oh, oh, hey, oh, ya, ya-a...

Sloky o Praze

22. ledna 2008 v 22:51 | Bára |  Vítězslav Nezval
Sloky o Praze

Tebe Praho, je tak těžké opouštět.
Tvoje Hradčany a Tvého Mikuláše,
Tvoje vlaštovky, jež odlétají plaše
z věží, kam se vracejí vždy s jarem zpět.

Pohledy těch cest, jež vedou z Petřína,
jichž se nikdy, nikdy dosti nenasytím,
Vltavu, z níž třpytí se jen hladina,
jako rybí kůže, jíž se trochu štítím.

Na tisíce oken, střech a okenic,
kde si žijí titéž lidé jak já žiji.
Rezavé Tvé střechy, jimž se nevyrovná nic.
A k tomu ještě cosi-Tvou,
Tvou poezii.

Kéž by slyšel člověk Tvoje zvony znět,
až mu sluch, jež ztratí smysl pro Tvá slova.
Tebe Praho, je tak těžké opouštět,
pro Tvou krásu Praho,
chtěl bych žíti znova.

Až se ti zasteskne

22. ledna 2008 v 22:44 | Bára |  Vítězslav Nezval
Až se ti zasteskne
Až se ti zasteskne,
přijď.
Až se ti slza v oku zableskne,
ty přijdeš, viď!
Z té noci přeteskné
nezbude ani hvězda, ani rybářská síť
a nový den se rozbřeskne.
Ty přijdeš. Přijď!

Stesk

22. ledna 2008 v 22:43 | Bára |  Vítězslav Nezval
Stesk
Stýská se mi po tvém zamávání ruky,
kterým přeješ mi už z dálky dobrý den,
z dálky, z balkónu přes pouliční zvuky
aut a klaksonů, než vyjdeš ráno ven.
Stýská se mi po tvém jitřním pousmání,
po tvých očích, které přebrodily noc,
po tvém vykročení z domu, po tvé dlani,
s níž mně přicházíš tak vlídně na pomoc.
Stýská se mi po tvém ranním políbení,
při němž dotkne se mých úst, mých rtů tvůj ret,
po tvém polibku, jenž uvede mne v snění,
po tvém polibku, jenž voní jako květ.
Stýská se mi po tvých ebenových vlasech,
uvázaných v uzel nebo na kštici,
jak je nosívaly ženy v dávných časech,
jak je nosí sosna bouři věštící.
Stýská se mi po tvé cizokrajné pleti,
pleti bez ruměnce, bez pih, ze zlata,
po tvém hravém smíchu, jaký mají děti,
vodní vážky, skotačivá kůzlata.
Stýská se mi po tvém ranním slově,
po tvém hlase pouličních zpěváčků,
po chvíli, kdy vyřkneš s něhou, křišťálově
nekonečně něžné slovo miláčku.
Stýská se mi po tvé sebejisté chůzi,
po tvých vláčných gestech, vlitých do paží,
jaké mají víly, tanečnice, Múzy,
ač se o ně samy nikdy nesnaží.
Stýská se mi po tvých smějících se zubech,
jež se třpytí v běloskvoucím defilé
jako šperky ve vitrínách, lampy v klubech,
po tvých zubech, které jsou tak spanilé.
Stýská se mi po tvých ramenou a bocích,
něžných jako prosté slovo miluji,
které se mi denně v bezesných mých nocích
ve své náměsíčné kráse zjevují.
Stýská se mi po tvých pohádkových nohou,
jejichž prsty tančí věčně bolero,
každá jiná chůze zdá se mi být strohou
proti jejich chůzi lehčí nad péro.
Stýská se mi, stýská po slonové kosti
tvého bělma, po tom hladkém náledí
vždycky na smrt odhodlané upřímnosti,
stýská se mi po tvé lidské zpovědi.
Stýská se mi. Po čem víc a po čem méně?
Stýská se mi po tvém světle měsíce,
stýská se mi po tvém romantickém jméně…
Po tvé lásce stýská se mi nejvíce.

Sen

22. ledna 2008 v 22:42 | Bára |  Vítězslav Nezval
Sen
Dnes se mi zdálo - bože, je to snění -
v půlnoční hodině, k ránu se mi zdálo
o tobě.
Přišlas tak tichá; nelze zapomenout,
jak tichá přišlas, usměvavá, bílá,
přišlas tak tichá, na kadeřích růži,
do mých snů.
Svět se mi zatočil, divná touha vstala,
nelze na ni pomyslit, jak ta touha vstala,
svět se mi zatočil, svět se mi zatočil,
já jsem tě líbal.
Já jsem tě líbal dlouhým obejmutím,
jako se život při smrti líbá,
já jsem ti vdechl láskou svou bílou
na tvoje rty.
Pak jsem se zamyslil nad silou touhy,
Před tvojím mlčením stanul jsem tiše,
a jak jsem stanul, krvavý písek
hnul se z úst.
Co jsem to uviděl, nikdo snad nevěří,
nevěříš? - Nikdo to nemůže věřit.
Co jsem to uviděl, nebývá v životě,
nebývá ve snech.
Pak jsem se probudil… Těžce jsem zavzlykal,
těžce jsem zavzlykal nad naší láskou,
těžce jsem zavzlykal - a divné vnuknutí
seslal mi bůh:
Měla jsi srdce zakleté bolestí,
v nevinné srdce - nevinný žal,
abych tě nezranil, nezklamal, -
to mi chtěl bůh.

Na břehu řeky Svratky

22. ledna 2008 v 22:41 | Bára |  Vítězslav Nezval
Na břehu řeky Svratky
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
na břehu řeky Svratky roste nízká tráva,
rád chodil jsem tam denně, koupal se a snil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a voda je tu těžká, chladná, kalná, tmavá.

I za slunného léta je zde zvláštní stín
jak v starém obraze, jenž u nás doma visí,
proč cítil jsem tu vonět kopr, česnek, kmín,
i za slunného léta je zde zvláštní stín
jak v jedné zahradě, kam chodíval jsem kdysi.

Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt
než tento teskný břeh, než temná řeka Svratka,
a přece musil jsem tu každoročně žít,
jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt,
však nechodila k jejich břehům moje matka.

Jsou možná země, kde je voda modravá
a nebe modravé a hory modravější,
a přec mou zemí navždy bude Morava,
jsou možná země, kde je voda modravá,
a přec mi nejsou drahé jak ta země zdejší.

Jsou možná mnohem nádhernější hřbitovy,
je Vyšehrad, ten zlatý klenot v srdci Prahy -
a přec mě nejvíc dojímá ten žulový,
jsou možná mnohem nádhernější hřbitovy,
a přec ten nad Brnem je nade vše mi drahý.

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a v létě tyčí se tu kukuřičná zrna.
Ó kéž bych, matko, s tebou dodneška tu žil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
kéž žil bych s tebou, matko, dodnes ve zdech Brna.

Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt
než tento teskný břeh, než temná řeka Svratka,
a přec bych chtěl tu, matko, s tebou věčně žít,
jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt,
však ty jsi moje vlast, má vlast, má věčná matka.

Sonet padesátý sedmý: O slasti beze jména

22. ledna 2008 v 22:40 | Bára |  Vítězslav Nezval
Sonet padesátý sedmý: O slasti beze jména
Jsme jak dva delfíni, když spolu zápasí
na kyprém pobřeží, kam vyvrhla je bouře.
Jak chtěl bych vyčísti z tvé slastné grimasy,
kdy, kdy mě odvrhneš v své gigantické vzpouře!
Jak bědný trosečník držím tě za vlasy,
za tuto vzdušnou věc ze světla hvězd a z kouře.
Jsme vymršťováni ve fantastické souhře...
Tvé bělmo prosvítá opojně přes řasy.
Ještě jen okamžik a budem rozpolceni
jako strom za blesku, strom s obnaženou dření.
Kéž zastaví se čas - až do nekonečna...
Teď jsi se svinula jak dítě v lůně matky,
tvá ústa šeptají cosi jak: sladký, sladký...
Smíš, smíš se rozplynout... U mě jsi bezpečna.

Podzim

22. ledna 2008 v 22:38 | Bára |  Vítězslav Nezval
Podzim
List
Po listu
Opadává
Co časů přešlo co jich přejdem zase
Labutí
Krásko
Dvě stě let ubíhá za jediný den
Zámecká okna ti házejí
Smuteční kytice
Vodotrysků sen
Těch lásek úsměv dvorný -
Vzpomínám ...
Ty jsi tu byla před dvěma lety ještě
Víc nejsou slzy mé než tato sprcha deště
Z východní komnaty pláčí
Důvěrné hodiny
Lampa
Z tvých oken
Z mých očí
List
Po listu
Opadává

pro vás

22. ledna 2008 v 22:08 | Bára |  my ideas
sedím v koutku..ve skutečnosti v krásném černém koženém křesle, ale někde v duši, tam, kde nás nikdo nevidí a nehlídá, v koutku...jako zamlklá malá holčička s velkýma očima plných slz...které dopadají někam do hloubky..do hloubky srdce..a pokaždé, když se jedna z nich dotkne jejího srdce, je to jako rána nožem..za vše, co jí kdo udělal..je to nespravedlivé..ničí své srdce za ostatní..
ach bože, kéž by se vše dalo vrátit zpět....vybrat jinou školu, jiné dětství...jiné rodiče..
proč rodiče..vypadám, že mám vše, co potřebuji...jídlo, hezké oblečení, svůj pokoj, lásku...tak kde se sakra stala chyba?!
a andělé se zpili krabičákem

sedí a třepe se strachem...husí kůže po celém těle...křik v jejím srdci..vlastně ne-v jejím pokoji..nebo vedlejším? je ráda, že tam není s ní..už by ji nedokázala bránit..on má až moc silnou ruku...a zmůže ona, malé dítě?
křik se zesiloval, až myslela, že jí praskne hlava..to tak křičí on, nebo něco v její hlavě? vzlyky z vedlejšího pokoje..bože, ať to už skončí! ale bůh neslyší...praskne mi z toho křiku hlava, uvědomí si...tlumená rána...vmžiku křik ustane..maminko! ach bože, proč nás neslyšíš...
a andělé se někde flákají

její krásné rovné zuby, tvář tak hebká a krásná i bez líčidel...a hlavně objetí...pevné..cítim se bezpečně, uvědomila si..ale..co když to jednou skončí? nebo začne zase ten křik?
kapička, sotva viditelná, se vynořila z koutku oka...pevně sevřela víčka
ne, maminka to nesmí vidět
ale pro boha by nejraději vyplaka celý potok slz
jen aby si jí všiml
a andělé si zapomněli nasadit křídla

chjo chjo...

22. ledna 2008 v 21:50 | Bára |  my ideas
jestli jste si všimli, tak jsem sem v poslední době, dala pár "funny picktures"... to proto, že jsem měla dobrou náladu..jenže..teď mi zase nějak dochází..bože, kéž by se dala koupit..vzala bych si zásobu nejmíň na pět let...ale..co když prostě není? došla? kde jsi mám získat?! nějak se mi hroutí svět...ten školní, rodinný a kamarádský...
proč zase já? copak jsem toho už dost nevytrpěla?!
asi ne...

ztrácet přátele je tak bolestivé <3 O__o

ta to vyřešila :)

17. ledna 2008 v 23:32 | Bára |  funny
kdo potřebuje velké prsa.....
.......když má takový zadeček :)

super písemka :)

17. ledna 2008 v 23:29 | Bára |  funny
super :)

smích je zdravý :)

17. ledna 2008 v 23:22 | Bára |  funny
mapa světa
co řeknete vy? :)

nejlepší maminka
trošku rozdíl :P

tak se krade v česku

17. ledna 2008 v 23:14 | Bára |  funny
tak se krade v česku ;)

trošku obrázků :D

17. ledna 2008 v 23:12 | Bára |  funny
:D drží dietu :D
může to být ještě horší.....
milča ;)

dopis synovi do lochu :D

17. ledna 2008 v 23:06 | Bára |  funny
přečtěte celý :)

položte si dvě malé otázky ;)

17. ledna 2008 v 21:34 | Bára |  funny

Otázka č.1:

Kdybyste znali ženu, která je těhotná, která má už 8 dětí, z kterých 3 jsou hluché, 2 slepé, jedno mentálně retardované, a ona sama má syfilis, doporučili byste ji potrat?

Otázka č. 2:

Je čas zvolit vůdce světa a váš hlas má rozhodnout. Tady jsou fakta o 3 nejslibnějších kandidátech:
Kandidát A:
Spolčuje se s politiky, kteří ne vždy hrají čistou hru, a svoje činy konzultuje s astrologem. Měl dvě milenky. Kouří a pije 8-10 Martini denně.
Kandidát B:
Dvakrát ho vyhodili ze zaměstnání, spí do oběda, na univerzitě bral opium a každý večer vypije čtvrt lahve whisky.
Kandidát C:
Byl vyznamenaný jako vojenský hrdina. Je vegetarián, nekouří, pije jen příležitostně pivo a neměl žádné mimomanželské aféry.

Kterého z těchto kandidátů byste si vybrali?

juujda :x

17. ledna 2008 v 21:32 | Bára |  funny
Neuvěřitelný... Pár fakt o 11. září:
1. New York je jedenáctý stát USA
2. první letadlo, které vlétlo do dvojčat, mělo číslo letu 11
3. v tomto letu bylo 92 pasažérů. 9+2=11
4. Let číslo 77, druhé letadlo, které vlétlo do dvojčat, měl 65 pasažérů 6+5=11
5. tragédie se stala 11 září. Neboli jak se nyní označuje 9/11 9+1+1=11
6. toto datum odpovídá telefonnímu číslu amerických záchranných jednotek 911. opět 9+1+1=11
To nebude náhoda.?! Čti dál a více přemýšlej:

Výňatek z pokynů pro prodavače potravin v českých hypermarketech ..

17. ledna 2008 v 20:41 | Bára |  funny

Výňatek z pokynů pro prodavače potravin v českých hypermarketech ..


1. Salámy: plesnivějící salámy odrhneme kartáčem, čímž odstraníme vrchní vrstvu s plísní. Poté je potřeme olejem, aby lépe vypadaly. Tímto procesem se pochopitelně salám ztenčuje, takže po dosažení průměru 3 cm a méně změňte popisek na "jakostní klobása." Poznámka: uherák nedrhněte - ten je plesnivý normálně. Pokud zplesniví ještě více a zákazníci budou držkovat, trvejte asertivně na tom, že "je to u uheráku normální." Pokud bude zákazník držkovat dál, použijte "neser-ty-vní" způsob.

2. Sýry: podobně jako u salámů odstraňte horní vrstvu plísně. Pokud je plíseň zazřaná, použijte Ariel. V případě, že je i poté povrch naplesnivělý, změňte popisek u zboží na "sýr hermelínového typu."

3. Saláty: týden staré saláty smícháme se včerejšími. Měsíc staré saláty mícháme s dnešními, aby byla průměrná jakost stejná. Zákazníky, kteří budou mít kecy na nažloutlou barvu salátu, odpálkujte tím, že jsou v nich domácí vejce. Reklamací se obávat nemusíme, protože zákazník nebude schopen týden vylézt z hajzlu a po týdnu již nemá šanci (p)otravinu reklamovat.

4. Balené potraviny s nálepkou data výroby: odstraňte nálepku a přilepte novou se zítřejším datem. Zákazník bude nadšen z toho, že Einsteinova teorie relativity i cestování časem funguje a že vlastní výrobek, který bude vyroben až zítra.

5. Balené potraviny s vytištěným datem spotřeby: připravíme si hadr a líh. Následně hadr navlhčíme a třeme vytištěné datum, dokud nezmizí. Poté vlastní datumkou vytiskneme datum nové - nejlépe vyšší, než aktuální.

6. Pečivo: den staré pečivo promíchejte s čerstvým. Důchodci to stejně nepoznají a alespoň si otestují kvalitu svých zubních protéz. Když si protézu o pečivo zlomí, alespoň nebudou moci mluvit a nikomu nenabonzujou, že o ní přišli díky našemu rohlíku. Jestliže pečivo v šeru a tmě světélkuje, bude patrně plesnivé a nezbude nám, než ho rozšlapat a prodat jako strouhanku.

7. Strouhanka: jestliže strouhanka zplesniví také, použijeme ji při výrobě masných produktů, například "točeňáku." Zákazník nic nepozná, protože díky našim dodavatelům už stejně neví, jak chutná masný výrobek vyrobený z masa.

8. Zelenina: lidi sežerou všechno, takže zelenině nemusíme věnovat nijak výraznou pozornost. Novou zeleninu nedáváme na plac dříve, než důchodci rozeberou tu stávající. Jestliže zelenina teče, přidejte na bedny nálepku "MINCE-Akce!" Pokud je prodávaná zelenina v takovém stavu, že již protekla krabicemi, zavoláme úklidovou službu. Kýbl se zbytky nevyléváme a použijeme ji v úseku lahůdek k omývání potravin.

9. Jogurty: do nafouknutých víček uděláme miniaturní dírku špendlíkem, aby splaskly. Doporučuje se předem obalit jogurt mikrotenovým sáčkem, abychom pak nemuseli seškrabávat zbytky ze stropu a přidávat je do salátů.

10. Důležité: zásadně nevodíme zákazníky do prostor pro zaměstnance.

dobrou chuť!! :D :D

idiot jeden!!

12. ledna 2008 v 18:58 | Bára |  my ideas
už mě ten debil pěkně sere!! ať si políbí prdel! já bych mu tohle nikdy neřekla a on se tady válí na posteli jak nějaký magor! je to pěkný debil a jediné, co teď mám v hlavě je to, jak moc ho nesnáším!! jen ať si to klidně přečte, mě už je to teď jedno... jako brala jsem to jako srandu, ale tohle už trošku posral..nikdy bych mu nic podobného neřekla a on si mě to oznámí jak kdyby se nic nedělo..jakkdyby mě to ani nemohlo mrzet! ale šáák co, šak sem jenom doležalová..a pan samohýl si mě může utírat jak chce..ty vole já jsem tak nasraná jak nikdy..ještě ten včerejšek ten jsi taky přestřelil! už si konečně ty rozmazlený fracku uvědom, jak se chováš! je to pěkně trapné jak mě pořád jenom ponižuješ a děláš si ze mě prdel..a ještě se válíš v mojí posteli..no to už je vrchol! kurva teď mě jenom uklidňuje ta hudba..nic jeného..piča bych mu to nejradši všechno řekla do očí ale pán by se zas urazil..ty vole to není možné.. už se nad sebou zamysli ty ubožáku...ty vole..já jsem tak nasraná..ještě že mám ten blog jinak bych mu to opravdu řekla do očí. takhle vím, že si to přečteš ty pitimče a uvědomíš si, jak moc mě to mrzí! a jestli nevíš o co jde, tak se podívej na datum kdy jsem tohle uveřejnila!
nazder blbečku, už mě sereš!!
tvoje LÁSENKA ze které děláš pořád jenom debila!!