Večer na pavlači

23. ledna 2008 v 22:59 | Bára |  jaroslav Seifert
Večer na pavlači

Když vyšel měsíc nad náš dům,
který se chystal spáti,
posvítil k nám, pak k sousedům,
zdi měly nové šaty.
Nebyly už tak strnulé
a v okně svazek cibule
zatřpytil se, byl zlatý.
A za dvě za tři chviličky
pod zpuchřelými madly
i škopík, trochu od svíčky,
a na něm mokré hadry,
jako by naše nebyly
a špinavou zem nemyly,
zářily u zábradlí.
Šel jsem se dívat na pavlač.
Vtom někde v suterénu
ozval se křik a poté pláč.
- Pojď, zavři, bije ženu!
A maminka je v rozpacích.
Měsíc se schoval v oblacích
a tma přikryla scénu.
Dole to bylo nepěkné
a měli v bytě šváby.
Kdopak ti, noci, navlékne
tvé hvězdy na hedvábí?
Slýchal jsem: Chodí za jinou,
prý brunetku má s ofinou.
Tajemné okno vábí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama